Pořádnou porci ostudy si utrhla pražská Slavia při fotbalovém utkání v Londýně. Výsledek 7:0 ale dobře ukazuje, jak moc se rozevřely nůžky mezi kvalitou klubů, které si mohou dovolit utrácet za posily miliardové částky a těmi, které jsou rády, když prodají nadějného mladíka za pár milionů. Svět fotbalu tak už o fotbalu příliš není – spíš o tom, kdo má víc. Podobně, jako evropské týmy na tom jsou i národní ligy. V té české si Sparta a občas i Slavia mohou dovolit koupit, koho si zamanou a chudší týmy se tak musí spolehnout na to, že je větší protivníci podcení (jako se to stalo Líšni se Slavií) nebo prostě budou mít dostatek štěstí a soupeř plnou marodku. Občas se hodí mít i nějakého toho kapříka pro sudí. Bohaté evropské týmy se před časem dokonce pokoušely vytvořit si vlastní, uzavřenou soutěž, vždyť zápasy podobné těm Arsenal – Slavia příliš diváků na stadiony nepřitáhnou. Model bohatý-chudý se zatím vyhýbá národním reprezentacím, které prostě musí sestavit týmy z hráčů vlastní národnosti. Pravda, v té české se hráčů hrajících českou ligu objevuje poskrovnu, ale pořád jsou tak nějak naši. Je tedy prohra Slavie v Londýně ostudou českého týmu, nebo spíš na penězích postaveného fotbalu?
No comments:
Post a Comment